A k čemu by byl i krásný velký platan,
kdyby smysl všeho bylo by trvat a být
jen na jeden malý, zanikající okamžik?
Ruské slovo пресный vyjadřuje hlavně,
co je svěží, nové, čisté, posilující,
co není zkažené, umořené.
Mnohá touha zmítá, mate, ztemňuje
s modlitbami svými k mrákotám
někam do podsvětí, kde už nikdo neví,
nevzpomene, kdo s kým je čím a kde.
Do mdlob v bezvědomí ubírá se
od chuti za chutí, kam mnoho zve
a mizí – zmnoženo a zmoženo
k starému obrazu a podobě Smrtky,
která přijme cokoliv a sebere si všechny,
zatímco život a opravdová hudba, poezie,
či láska pravdivá a ryzí, jsou tím, čím jsou,
protože mohou být jen k sobě směřující
povznášeny zázrakem, dokonale jedinečné,
přesné, a proto nezmořené marnostmi ni zmary.
No comments:
Post a Comment