Vršením až k zajiskřením být může
třeba i jen malá nahodilá procházka,
když namátkou dokola o listí října
rozšustí se zvolna rozhalený vzduch,
a slůvko samo obrátí se do záklonu,
takže z všeho pojednou nejsnazší
uvolnit je zevnitř střádající se krásu,
anebo když ženy k sobě připustí si
noc, dokořán a čirou – a s ní
i hvězdy shora přiblížené zas
k očím až, a oblečou se do nich.
A v hvězdný úžas – jenž je jinde
všude jinak k nevidění – procitnou
pak chvíle, z nichž ten pohled setře čas.
No comments:
Post a Comment