První krok, jejž vymínil si Havel z Hradu, bylo vymazání všech veřejných názvů a zrušení všech pomníků upomínajících na Julia Fučíka popraveného Gestapem

 

V té malé vesnici, po které kdysi

mé dětství toulalo se jako zvěd,

kdysi stával u kostela pomník

s kratičkým, důtklivým mementem:

 

„Lidé bděte – měl jsem vás rád.“

Jenomže lidé přestali si vážit

toho varování, pomalu a tiše

zapomněli a přestali bdít

 

a jinak – slepě – učili se žít,

a na smrt hrdinů z války

ten kompars z Vyprodané vlasti

 

hleděl už jen zvysoka a pohrdavě

a ke kostelu vrátili si desku

padlým z válek proti Slovanům.