S láskou je to jako s řeckým podsvětím –
buď nás nutí na vše zapomenout, nebo
vše nám připomene a vše nechá pochopit.
Večer pootvírá tváře, myšlenky a šaty
a z bílých kalíšků i s podšálky v rukách,
když k přípitku k nim přicházejí ústa,
blaženě jak zástavy v záři padají do oka
znamení labutě v milostných mukách,
když do ženy a nocí probudí se Léda
rozechvěna zas a šíji šíje obemyká
hebce tak, že až do mrákot a peřejí
přechází láskou z všeho opařený zrak,
a při úderu pod křídly nádherných paží
jak obloha za hromu skořápka Erota
puká – neboť z žen zas se staly Heleny,
v jejichž náruči království a mocné říše
o život buď přijdou, nebo o svou smrt.
No comments:
Post a Comment