Šero krade tvary, tvář
a před očima vytrácí se
dokonce, i co je na dosah,
i ústa, růže, hebký splav,
a nad ním horní ret –
a tam co laskomina
k ochutnání s večerem
řeřavý a jemný cinabarit
chtěl se čeřit, měl se chvět,
pokud utkví na něm polibek,
a tu četbu, dotek – jinou řeč –
jež má v sobě hloubku z nebes
a jež nám pod nohama bere zem,
pečetila paměť v okouzlený verš.
No comments:
Post a Comment