Po tréninku na 4. či 5. ZDŠ,
tzn. základní škole, a po letech
ta čísla z dálky pletou se mi už,
když v noci nebo za soumraku
loudavě šli jsme nazpět domů,
naším dobrým zvykem zajít bylo
k rohu náměstí cestou do bufetu
a tam za dveřmi hned u výčepu
dát si minerálku do sklenice
nebo černou, šumivou kofolu,
a vše akorát jen za korunu,
a naši vyprahlost tím zažehnat.
A to byl náš malý, mlsný rituál
a bludičky neónů na nás dívaly se tiše.
No comments:
Post a Comment