Jas je vědomí,
Pů Vab čili Bůh,
a proto všudekoliv
sledovat tě bude
jak v řádce nikdy
nedořčené plně
k shodě sazený rým,
jehož jas, čekající
na dech – živý hlas –
je právě ono vědomí,
procitnuvší vnímání,
v němž se schází
vše, co jasem je –
aisthesis – a odkud
je naše objetí i ponětí,
ale i rozum, i um,
a k tomu též i umění
spolu se smyslem pro krásu
čili estetikou, vše to jdoucí
od stejného kořenu – rovněž
jako jev, kde halí se i září Bůh.
No comments:
Post a Comment