Helena – oheň, světlo, pochodeň, kterou každý chtěl by krást

 

S láskou je to jako s řeckým podsvětím –

buď nás nutí na vše zapomenout, nebo

vše nám připomene a vše nechá pochopit.

 

Večer pootvírá tváře, myšlenky a šaty

a z bílých kalíšků i s podšálky v rukách,

když k přípitku k nim přicházejí ústa,

blaženě jak zástavy v záři padají do oka

 

znamení labutě v milostných mukách,

když do ženy a nocí probudí se Léda

rozechvěna zas a šíji šíje obemyká

hebce tak, že až do mrákot a peřejí

 

přechází láskou z všeho opařený zrak,

a při úderu pod křídly nádherných paží

jak obloha za hromu skořápka Erota

 

puká – neboť z žen zas se staly Heleny,

v jejichž náruči království a mocné říše

o život buď přijdou, nebo o svou smrt.

Wedge, Wonder, and Weigh

 

I Ching’s Hexagram 24 says

that rest precedes rebirth

as one must learn

to become seed,

 

even seed at rest

for seed means rousing

from underground stillness

akin to the columns

 

on which temples bank

and which prayers gentle

wind and roll and wrap,

 

in waving fluted paths

to take in Heaven’s rays,

crowning life with light.

Autumn Opening of Eyes and Gates

 

In late October

silver maples shed

leaves of such gold

 

that even the World

of the Dead can’t help

but stare and turn agape.

 

O, say what alchemic

wedding turned Apollo

into Artemis and Artemis

 

into Apollo and minds too

into remembering what had been

and is always even now as our eyes

 

similarly meet and see this light within

and take those colors for fresh wings?