Lidem do rukou tisk Ortena
a s ním jeho i své
rekviem na rozloučenou,
báseň, píseň smuteční,
poslední svá slova.
A tak se na konci
život jeho dotvářel
neodvratně a plně
v podnoží pro roub
bezmála po století
a stará svatá trojice,
báseň, citující a láska,
zas se k sobě vracela
a stávala se osudem
slučujícím se s tělem zas.
Naprosto. Na život i na smrt.
Protože nikdo v Čechách
ještě nebyl takový,
kdo na život i na smrt
kdy tolik miloval,
miloval své básníky,
takže ani jinak nemohl,
než do samého konce žít
a nakonec zasažen i zemřít
z oné bolesti, a tudíž na lásku.
